Tento pojem jste si v minulých dílech mohli přečíst už několikrát. Nyní se dozvíte, co si pod ním představit v souvislosti se sportovním (nebo jakýmkoliv jiným) výkonem a jak vám může pomoci. Protože snění, to je „energie“. Zvlášť u dětí a mládeže je bdělé snění velmi důležité. Umí nastartovat jakousi vnitřní sílu, motivaci. Pomáhá utvářet správný postoj. Proto by ho ani trenéři nebo rodiče neměli podceňovat. Naopak. Snění by měli u svých svěřenců „provokovat“.
Co si pod sněním představit ? Především si uvědomme, že zde hovoříme o bdělém snění, ne o snech, které se vám zdají, když spíte. Bdělé snění je stav, kdy jste v klidu a jen si vybavujete něco, co byste chtěli, aby se v budoucnu stalo. Promítáte si v hlavě svá přání, jako by se již splnila. „Prožíváte“ je ve své mysli, stejně jako by se to stalo doopravdy.
Děti sní o tom, že jednou budou jako jejich vzor či idol. Chtějí být automobilovým závodníkem ? Pak sní o tom, že si jednou zajezdí třeba s Michaelem Schumacherem. Chtějí být fotbalistou? Sní tedy o Pavlu Nedvědovi nebo Tomáši Rosickém. To je přirozené snění a je dobré, když ho dítě prožívá.
Já mám ale na mysli snění, které je možné rozvíjet, provokovat ho. Sen ve své podstatě ve vás cosi rozpoutává. Nastartuje ve vás pocit, který vám později pomáhá. Je to určitá energie, která vytváří správné podhoubí k dobrému postoji. Pokud sníte o tom, že se chcete stát dobrým fotbalistou, že chcete hrát v Premier League, stačí zavřít oči a představit si, že tam skutečně hrajete. Tento pocit ve vás vytvoří jisté chvění. V tu chvíli si sami řeknete: „Vždyť já jednou ten dres Arsenal/Manchester/Chelsea (doplňte si sami) přece jen můžu obléknout!“
Snění souvisí s určitou vizualizací, kdy si vybavujete události, které jste už viděli, a také simaginací - tvořivým myšlením. Vizualizace je, když Cristiano Ronaldo ( či kterýkoliv jiný váš oblíbený hráč) dá důležitý gól, a vy si představujete, že podobný gól jednou střílíte vy.
Při imaginaci si v sobě vytváříte obrazy, které jste nikdy neviděli, nebo nezažili. Síla imaginace spočívá především v tvůrčím myšlení. Vždyť bez imaginace by nedošlo k mnoha velkým objevům ani vynálezům. Například Kolumbus měl svůj nový kontinent silně zapsaný ve svých snech a představách. Tato myšlenka spojená s vírou z něj učinila odvážného, vynalézavého a vytrvalého muže, který nakonec svou zemi snů, svou Ameriku skutečně objevil.
Stejně to funguje i s „objevy“ našich sportovních výkonů. Představte si třeba hráče, který dal čtyři góly v zápase, nebo třikrát vyhrál Ligu mistrů. Sice jste ho nikdy neviděli na vlastní oči, takového člověka osobně ani neznáte, ale zmíněná situace se vám klidně může promítat před očima. Spouštěčem imaginace a vizualizace je snění. I proto tvrdím, že je důležité u dětí snění rozvíjet.
Vizualizace vám navíc může pomáhat i při učení nových pohybů. Co tím míním? Představujete si daný pohyb – například kličku nebo střelu. Pokud ho máte v mysli ujasněný, umíte si představit, jak tu kličku nebo střelu provedete. Jestliže si vybavíte i svůj vzor, jak takový pohyb provádí on, pak je proces učení mnohem rychlejší a snadnější. Říká se tomu ideomotorika. Najednou je pro vás mnohem snadnější na „záludnosti“ tohoto pohybu přijít, než když vám ho trenér pouze ukáže a vy ho po něm opakujete.
Proč tomu tak je? Při snění se totiž vžíváte do situace, kdy dotyčný pohyb zvládáte a umíte ho provést.
Od 13 do 15 let si hráč může před usnutím, nebo v klidových fázích, kdy jede na trénink nebo z tréninku, představovat, jak udělá například kličku. Tělo může odpočívat, ale mysl stále pracuje. Tělo pak reaguje na stav mysli, dokonce se mění tepová frekvence, pokud si hráč živě nějakou akci představuje.
Využijte energii ze snění a konejte!
Snění a představy vám nezaručují akci samotnou, je to jen určitý druh přípravy – ale nesmíte u něj zůstat. Nechcete přece, aby z vás byli jen snílkové, kteří u snění skončí.
Ze snu musíte přejít do akce pomocí vůle. Sen ve vás nastartuje energii, ale akci za vás neudělá. Stane se realitou až v okamžiku, kdy si za tím snem půjdete.
Rady pro trenéry: Jak sny navodit
Způsobů je více. Například je možné kluky přirovnávat ke hvězdným hráčům. Trenér může říct: „Ty jsi ho dneska u lajny zastavil jako Gallas.“ Například osmiletý hráč třeba ani neví, kdo Gallas je, nezná ho. Pak mu o něm trenér něco musí říct, ukázat mu ho na plakátu. Když k tomu dodá, že Gallas je vynikající obránce, hráč zjistí, že je to skutečná hvězda. Těmito informacemi ho trenér připoutává k fotbalu. Kluk pak vyjde z kabiny a chlubí se ostatním, že byl jako Gallas. Oni se ho ptají, kdo to je, a on jim může ukázat, že už toho hráče zná a poučí je. Celou tu dobu si přitom podvědomě říká, že byl jako on.
Připojit k pochvale za dobře odvedený výkon i nějaké pochvalné přirovnání se určitě vyplatí. Snění pak rozšiřujeme na identifikaci, kdy se hráč ztotožňuje s konkrétním vzorem.
Snění je také možné provokovat krásnými okamžiky. Výhra titulu, turnaje, zápasu – najde se jich spousty. Hlavně u dětí je důležité, aby když se jim něco povede, si úspěch uměly užít a vychutnat si ho. Aby se k němu v jiných chvílích mohly vracet, vybavovat si ho a on jim pomáhal.